Epilepsie 2 - Těžko hledáme práci!

Ano je to tak! Zaměstnavatelé se nás bojí zaměstnat,protože se bojí naši nemoci.Jenže při pohovoru musíte tuto informaci zdělit,že jste pracovně omezen,protože při záchvatu v práci,pokud tuto skutečnost zatajíte,Vám hrozí vyhazov

Příznaky epilepsie

Záchvat vzniká v důsledku abnormální dráždivosti nervových buněk v mozku. Epileptické záchvaty mají mnoho podob. Mohou mít podobu záškubů v těle nebo stavu podobnému krátkému zasnění, výpadků paměti nebo brnění končetin. Známější jsou pak celkové svalové křeče a ztráta vědomí. Záchvaty mohou člověka postihnout přes den i v noci ve spánku.

Záchvaty se mohou projevit různě, podle toho, v jaké části mozku dochází k abnormální aktivitě. Může, ale nemusí být porušeno vědomí. Člověk může ustrnout v činnosti, zahledět se, nebo může naopak začít bezcílně opakovat nějaký pohyb nebo přecházet po místnosti. Může i nesrozumitelně a nesmyslně mluvit. Většina lidí si na záchvat nepamatuje. Záchvaty se mohou projevovat i tiky a záškuby v různých částech těla, brněním a podobně, pacient může pozorovat záblesky nebo jiné zrakové vjemy.

Pokud je abnormální epileptickou aktivitou buněk zasažen celý mozek, jde o záchvat celkový, který se projevuje bezvědomím a křečemi. Na začátku takového záchvatu člověk zpravidla vykřikne, padá k zemi, rozvíjí se bezvědomí a křeče, které jsou po několika desítkách sekund vystřídány záškuby končetin. Člověk se může pokousat, pomočit nebo pokálet.

U starších nebo dospívajících dětí se mohou tyto záchvaty projevit chvilkovým zasněním, nevnímáním, děti jsou „mimo“. Někteří pacienti pociťují před záchvatem takzvanou auru neboli předzvěst. Může se projevit jako nepříjemný pocit v břiše, pocit odcizení nebo již prožité situace a podobně. 

Léčba epilepsie

Léčba se vždy odvíjí od průběhu záchvatu a identifikace příčin, které mohly případně záchvat vyvolat (nedostatek spánku, úraz nebo onemocnění mozku, návykové látky a podobně). Až po stanovení přesné diagnózy, což může trvat nějakou dobu a může si vyžádat i opakovaná vyšetření například na EEG, lékař stanoví nejvhodnější léčbu.

Některé druhy epilepsie se dají léčit pomocí léků – antiepileptik. Pro každý druh epilepsie existují specifické preparáty. Někdy je potřeba vyzkoušet více přípravků. Léčba antiepileptiky nemusí být doživotní.

Pokud léky nezabírají, je možné zvážit operaci, která odstraní ložiska vyvolávající záchvaty. Té předcházejí další důkladná vyšetření. Další metodou může být takzvaná léčba stereotaktickým způsobem, při které jsou ložiska v mozku ničena tenkou elektrodou. Léčba může probíhat také voperováním stimulátoru bloudivého nervu (nervus vagus), který pomůže tlumit záchvaty.

Pro účinnou léčbu je třeba spolupráce pacienta, který nesmí pít alkohol, musí dbát na pravidelný režim, dostatek spánku a správnou životosprávu.

Léky - Lékař zpravidla na začátku volí nejosvědčenější lék, který se může. V průběhu léčby se kontroluje hladina antiepileptik v krvi, zvláště při opakování záchvatů nebo při projevech nežádoucích účinků. Další z možností jsou chirurgické zákroky.

Bylinky – Bylinná léčba by rozhodně neměla nahradit péči odborníků, může působit podpůrně. Zklidňující účinky má routa vonná. Zalijte čajovou lžičku sušené routy a deset minut louhujte. Pijte maximálně dva šálky denně a neužívejte dlouhodobě. Proti nervovým obtížím pomáhá kozlík lékařský, který se dá zakoupit například ve formě kapek.
Domácí léčba - Zdravá strava, pravidelný režim a relaxace může podpořit léčbu epilepsie. U některých pacientů s epilepsií se používá tzv. ektogenní dieta s velmi vysokým obsahem tuků (až 90% přijaté energie). U některých pacientů pomůže snížit počet záchvatů snížení energetického příjmu. 

Vyšetření při epilepsii

Diagnostika epilepsie se provádí na základě elektroencefalografie tzv. EEG, při němž se mapuje elektrická činnost mozku. Magnetická rezonance (MRI) umožní zhotovit snímky tkáně mozku a zmapovat ložisko. Dále se provádí CT vyšetření mozku. Může se provádět i interní a EKG vyšetření.

Prevence epilepsie

Prevencí je normální zdravý životní styl. To znamená zdravá strava, nekuřáctví, střídmost v pití alkoholu.

Parciální, neboli částečné, lokalizované se dále rozdělují podle toho, zda je doprovází změna vědomí, či nikoliv. Jednoduché parciální záchvaty změnou vědomí doprovázeny nejsou. Projevují se motorickými (pohybovými), somatosenozrickými (smyslovými), vegetativními ( týkající se vnitřních orgánů) nebo psychickými příznaky. Motorické záchvaty provázejí záškuby, křeče až přechodná obrna postižených svalových skupin. Senzitivní ataky se projevují záchvatovitými pocity brnění či mravenčenípostižených částí těla. Senzorické záchvaty jsou velmi variabilní a jejich příznaky se odvíjí od polohy ohniska, epileptického ložiska.

Přítomnost ohniska v části mozku, která má na starosti zrakové vjemy, podmíní záchvatovité vize záblesků, či poruchy periferního vidění, výpadky zrakového pole až slepotu.

Lokalizace ohniska v jiném místě může vést k sluchovým nebo čichovým halucinacím, chuťovým vjemům, závratím, pocitům rotace, záchvatům silně emotivního nebo až psychotického chování.

Psychické projevy mohou vést k různým stavům derealizace a depersonalizace, například iluze již prožitého, viděného, slyšného nebo naopak pocity prvního prožitku těchto vjemů.

Parciálnímu typu záchvatu většinou předchází tzv. aura. Aura bývá prožívána s individuálními rozdíly, ale na jejím základě nemocný pozná blížící se záchvat. Často se prjevuje jako složité psychické vjemy, nervozita, záblesky před očima nebo poruchy vidění.

Parciální záchvaty doprovázené poruchou vědomí se nazývají komplexní. Mohou navazovat na parciální záchvat jednoduchý, v tom případě k poruše vědomí dochází pozvolna, častěji je však porucha vědomí vyjádřena již na počátku záchvatu. Pacienti mají vždy na proběhlý záchvat amnezii, nepamatují si jej. Většinou se jedná jen o sekundy až minuty, málokdy se objevuje delší trvání. V průběhu záchvatu nereagují adekvátně na podněty z okolí.

Opět se objevuje závislost průběhu záchvatu na lokalizaci epileptického ohniska. Typickými projevy jsou automatické pohyby jako mlaskání, polykání i složitější úkony. Tělesné projevy mohou být doprovázeny i emocemi, smíchem, strachem až agresivním chováním.

Jindy se objevují nezvyklé až bizarní pohybové úkony jež připomínají například plavání nebo jízdu na kole.

Generalizované epileptické záchvaty jsou již od počátku provázeny poruchou vědomí a oboustrannými pohybovými projevy. Dle pohybových projevů se dělí na: 1. tonické, 2. klonické, 3. tonicko – klonické, 4. atonické, 5. absence.

Tonické záchvaty jsou charakterizovány rozlehlou svalovou kontrakcí, křečí. K primárně postiženým skupinám svalů patří svalstvo trupu, stehen a paží. Křeče mohou být doprovázeny i dechovými pauzami. Vše zpravidla odeznívá během desítek vteřin.

Klonické záchvaty se přesněji nazývají myoklonické, kde myoklonus znamená svalový záškub. Tyto záškuby jsou mimovolní. Původ záškubu může být epileptický, jindy nemusí mít s epilepsií nic společného, k jejich odlišení nám slouží vyšetření EEG.

Nejčastější formou generalizovaných epileptických záchvatů jsou tonicko – klonické. Období několika hodin až dnů před vznikem záchvatu se nazývá prodromální stadium. Jedná se o bolesti hlavy, změny nálady, nervozitu, přecitlivělost, vznětlivost apod. Dále může následovat aura. Vlastní záchvat se projevuje nejdříve náhlou ztrátou vědomí a pádem, změnou postavení očních bulbů a ztrátou reakce zornice na osvit. Následuje tonická křeč veškerého svalstva. Jelikož v těle převažují extenzorové (natahovače, napínače) skupiny nad flexory (ohýbače), tak má nemocný natažené končetiny a hlavu s páteří v záklonu, této poloze se říká opsitotonus.

Postiženo je také dechové svalstvo, kde v počáteční fázi může křeč vyvolat silný výdech doprovázený charakteristickým výkřikem. Následuje zástava dýchaní a zmodrání obličeje. Křečí bývají postiženy i žvýkací svaly, to vede k poranění rtů a jazyka.

Postupně se rozvíjí fáze klonická. Při ní se objevují záškuby, postiženy jsou svalové skupiny na obou stranách těla ve stejnou chvíli. Intenzita záškubů se zvětšuje, jejich frekvence se snižuje. Při uvolnění svěračů močového měchýře a konečníku dochází k pomočení a pokálení.

V poslední fázi odeznívají veškeré projevy křečí a záškubů a normalizuje se dýchání. Porucha vědomí přechází v hluboký spánek. Po probuzení přetrvává zmatenost, nemocný prožívá úpornou bolest hlavy a rozlehlou nelokalizovatelnou bolest svalů.

Atonické záchvaty jsou provázeny ztrátou svalového napětí, ochabnutím svalů. Může jít jen o určitou skupinu svalů, například ochabnutí svalstva šíje se projeví poklesem hlavy, nebo je postižení celkové a v tom případě dochází k náhlým pádům. Vzhledem k okamžité ztrátě vědomí a velmi rychlému začátku záchvatu hrozí velké nebezpečí úrazů. Navíc tento typ záchvatu se nejčastěji vyskytuje u dětí.

Absence je též typem epileptického záchvatu charakteristická pro dětský věk. Trvá jen 5 až 10 vteřin. Dítě se strnule zahledí, přeruší činnost (hru, psaní, čtení…), ve které po odeznění záchvatu, aniž by si tento výpadek uvědomilo, pokračuje. V průběhu záchvatu jedinec nereaguje na oslovení. Může být přítomna změna barvy v obličeji, pokles hlavy, stočení očí směrem vzhůru. Předměty držené v ruce vypadávají na zem.

Za neklasifikovatelné epileptické záchvaty jsou považovány takové záchvaty, u kterých není možné zařazení do některé ze skupin dle daných kriterií a nebo o nich nemáme k dipozici dostatek údajů.

Omezení pramenící z diagnózy epilepsie

Život s epilepsií s sebou v závislosti na tíži onemocnění nese řadu omezení - nutnost dlouhodobého užívání léků, dodržování pravidelného spánkového režimu, zákaz pití alkoholu, někteří lidé nesmí řídit automobil, mnoho pacientů má i jiná doprovodná onemocnění (v takovém případě bývá rozsah omezení větší).

V oblasti pracovní mezi základní omezení pro lidi s epilepsií patří - nemožnost výkonu práce:

• ve výškách *
• u zdrojů sálavého tepla, vysokého napětí
• u otevřeného ohně
• u otevřených (případně nekrytých) rotačních strojů, vrtaček, běžících pásů

* Zábrana pádu z výšky nebo do hloubky je obecně nutná na všech pracovištích a přístupových komunikacích, pokud leží ve výšce nad 1,5 m nad okolní úrovní, případně pokud pod nimi volná hloubka přesahuje 1,5 m (výkopy, schodiště, plošiny apod.) - § 3 odst. 1 b) Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.

Protože záchvaty jsou mnohdy vyprovokovány porušením spánkového režimu (např. ponocováním), zákaz se zpravidla vztahuje také na třísměnný provoz (práce v nočním provozu). Průběh nemoci je individuální a záchvaty mohou mít různou podobu, proto jsou další případná omezení (např. nevhodnost blikajícího světla ze zářivek nebo starších typů počítačových monitorů u fotosenzitivních epilepsií) u každého jiná - o těch by Vás měl nejlépe informovat Váš ošetřující neurolog.

Mezi protektivní faktory, které mohou výrazně snížit potřebu bezpečnostních opatření, patří výskyt předzvěsti/aury před záchvatem, vazba záchvatů na spánkový rytmus a předvídatelné spouštěče záchvatu, kterým je pacient schopen se vyhnout.

Zaměstnavatel nemá právo dotazovat se na diagnózu jakéhokoli zaměstnance. Potřebuje však znát pracovní omezení, jež by mohla mít vliv na výkon zaměstnání, které má zaměstnanec vykonávat. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv forma diskriminace, např. z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd. (odst. 2 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Za diskriminaci se však nepovažuje rozdílné zacházení z důvodu zdravotního stavu, pohlaví, věku atd., pokud představuje rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat, a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný. Taková výjimka musí být ovšem oprávněná a požadavek přiměřený (odst. 3 § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

Výkon zaměstnání je možný i u osob s omezenou schopností vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Pro účely dalšího pracovního uplatnění a v souvislosti s řízením o přiznání částečného invalidního důchodu vydává posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) tzv. pracovní rekomandaci. Pracovní rekomandace znamená obecná doporučení nevhodných prací nebo pracovních kritérií (okruh zdravotně nevhodných prací, které by mohly vést k poškození zdraví vlivem práce). Obsahuje datum vypracování posudku, k němuž se vztahuje, den vydání a dobu platnosti posudku. Posudkový lékař se nevyjadřuje ke konkrétní práci. V případě plného invalidního důchodu se pracovní rekomandace nevystavuje.

Jestliže jste evidováni na ÚP nebo se ucházíte o zaměstnání a zároveň pobíráte částečný invalidní důchod, zprostředkovatelka práce po Vás bude pracovní rekomandaci vyžadovat! Stejně tak i lékař zdravotní preventivní péče, který posuzuje vhodnost pracovního zařazení.

Postavení pracovní rekomandace je dlouhodobě nejisté (resp. existují snahy rekomandaci jako součást posouzení invalidity již nevydávat), v budoucnu se pravděpodobně změní/zruší.